Jak se dělá autosklo: 3 kroky k dokonalosti

Autosklo nebylo zprvu kam dát.
Autosklo nebylo zprvu kam dát.

Scelení autoskla, nebo jeho výměna, patří
mezi zákonné povinnosti řidiče. Nebylo tomu
tak vždy. Za úsvitu motorismu totiž vozidla žádná okna neměla. Podívejte se třeba na první osobní vůz se zážehovým motorem Benz Patent-Motorwagen Nummer 1. Víc než co jiného připomíná kočár:
jen zapřáhnout za koně.

V prvních strojích nebylo pro skleněné tabule místo. Postupem času se ale autosklo stalo neodmyslitelnou součástí automobilu, ba nezanedbatelným bezpečnostním prvkem. Jak takové autosklo vzniká a proč zvyšuje naši bezpečnost na silnici?

Krok 1: Kvalitní vstupní suroviny

Ke vzniku základní tabule skla potřebuje továrna několik kvalitních surovin: sklářský tavný písek,
který obsahuje hodně křemene a mnoho jiných minerálů a získává se v povrchových lomech.
Čím kvalitnější má sklo být, tím delší čas tráví písek v přípravně, kde se drtí, pere a třídí. Písek sám
ale ani zdaleka nestačí. Do výrobku se přidává oxid hlinitý z živce nebo kaolinu, vápenec, živec, dolomit a soda. Často byste v tavné peci zahlédli další přísady. Ty technolog volí podle toho, jaké sklo
si která automobilka objednala.

Krok 2: Autosklo se formuje v lázni

Z tavicí pece jede sklo do plavicí lázně. S tímto postupem se pojí jméno známé společnosti Pilkington. Alastair Pilkington vyvinul proces vzniku takzvaného plaveného skla čili skla „float“ v roce 1952. Od té doby ho užívají bez výjimky všichni výrobci autoskel. Plavené sklo vznikne tak, že skleněná tavenina přeteče z tavné vany do cínové lázně. Díky vysoké hustotě cínu se roztavená hmota rozleje po povrchu roztaveného kovu do tvaru pásu. Dál se posune do chladicího tunelu, kde se pomalu chladí, dokud neztuhne. A to už získáme materiál, který lze řezat na tabule. Plavené sklo jako technologie
se neužívá jen v automobilovém průmyslu, ale i k běžnému zasklívání.

Krok 3: Laminace a tvrzení chrání autosklo i vás

BMW (1938) s děleným autosklem.
BMW (1938) s děleným autosklem.

Sklo bylo objeveno už v polovině třetího tisíciletí
před naším letopočtem v Mezopotámii.
Jeho technologický vývoj se ale prudce zrychlil
až v druhé polovině minulého století díky výrobcům aut. První čelní výplň tvořily dvě obyčejné rovné okenní tabule zasazené v dřevěném rámu. Dělené výplně se používaly před první světovou válkou,
ale najdeme je například ještě na našem voze Škoda 1200. Postupně se automobilky naučily sklo také ohýbat. Čirý materiál sloužil jako designový prvek,
a zároveň chránil řidiče a spolujezdce před nepřízní počasí. O bezpečnosti ale zatím nemohla být řeč.
S častějším využitím skla – a s četnějšími nehodami – se urychlil vývoj tvrzených a laminovaných skel.

Čelní autosklo scelí tlak: laminace

Čelní sklo se vrství ze dvou skleněných tabulí a fólie polyvinylbutyralu. „Právě díky fólii drží sklo pohromadě v případě nehody a to umožňuje dojet s prasklým autosklem až do autoskloservisu,“ vysvětluje pan Belda z Autosklo Team.

Tenké vrstvy skla se ohýbají ve dvojicích už jako plovoucí sklo při teplotě přes 600 °C a finální tvar získají ve formě, které se přizpůsobí vlastní vahou. Po postupném ochlazení na teplotu 20 °C se vloží
ona zmíněná fólie a z meziprostorů se odsaje vzduch. Sendvič čeká ještě jedno zahřátí, tentokrát
na 140 °C. Závěr korunuje dílo: tlak 10 až 16 kg/cm2 autosklo dokonale scelí.

Výrobek projde rukama mnoha specialistů.
Výrobek projde rukama mnoha specialistů.

Až na teplotu tání: tvrzení boční a zadní výplně

Tvrzené autosklo najdete na bočních a zadních oknech vozidel. Mezi
jeho přednosti patří zvýšená pevnost při nárazu a v případě rozbití tříštivost na maličké neostré kousky. Při této technologii zpracování
je sklu pěkně horko. Zahřeje se totiž téměř na teplotu tání kolem 650 °C
a rychle a stejnoměrně se ochladí vzduchem.

Pokročilé technologie

Laminace a tvrzení platí ve světě autoskel za standard. Když se ale rozhlédnete po dalších možnostech, může se vám zatočit hlava. Co si připlatit za vyhřívané, akustické, anti-heat, antireflexní, elektrochromatické nebo hydrofobní sklo? To ale není všechno. Komunikační technologie pronikají
i na čelní skla automobilů. Potkáte auto, které si rozumí s mýtnými branami nebo přijímá GSM signál mobilních telefonů. Autosklo už dnes neplní jen funkci ochrany před počasím nebo bezpečnosti,
ale dokáže řidiči zpříjemnit cestu a usnadnit řízení.

 

líbíl se vám článek?

Share on facebook
Sdílet na Facebook
Share on twitter
Sdílet na Twitter
Share on linkedin
Sdílet na Linkdin
Share on email
Sdílet Emailem

domluvte si s námi schůzku

najdete nás v 7 městech